Mayská kniha mrtvých - Kniha

Paul Arnold/ Eminent, vázaná, 271 stran.

Překlad a výklad Pařížského kodexu ve srovnání s Madridským a Drážďanským kodexem

Mayové, tajemný národ s minulostí opředenou legendami, byli jediným latinskoamerickým etnikem ovládajícím glyfické písmo. V době Conquisty na začátku 16. století ovšem zničili horliví čpanělští misionáři většinu mayských kodexů a tak se dodnes douchovaly pouze tři: Madridský, který byl podle legendy majetkem samotného Hernána Cortése, Drážďanský, jenž proslavil Alexander von Humboldt a Pařížský, který se stal základem této knihy.

Francouzský právník a ezoterik Paul Arnold se Pařížskému kodexu a jeho rozluštění věnoval mnoho let. Výjimečností jeho přístupu bylo srovnání tzv. obecné mystiky klasickou a mluvenou čínštinou. Výsledkem je jeho ucelený překlad Pařížského kodexu, který později doplnil srovnáním s dalšími dvěma dochovanými mayskými rukopisy. Doslovný text kodexu doprovodil Paul Arnold rozsáhlým komentářem, v němž upozornil na metafyziku mayského pojetí života, smrti a reinkarnace. "Je zřejmé", píše v úvodu Mayské knihy mrtvých, "že autoři tohoto textu necítili nutnost široce popisovat pojmy, které byly blízké a známé kněžím a zasvěcencům, jimž byly určeny. Cílem textu bylo přepsat a zachovat duchovní návody a mystické a magické techniky, s jejichž pomocí měl být zesnulý přiveden do těhotného mateřského těla a zároveň přispět ke znovuzrození a prosperitě živných plodin. Tyto postupy se nás dotýkají méně než představy, které z nich můžeme vyvodit o životě v záhrobí a o vývoji psychiky mezi dvěma inkarnacemi. Odtud jsem také vyvodil název této knihy."

Nádherné stély a reliéfy, fascinující města, chrámy a stavby, úžasné umělecké předměty, vázy a sochy a především tajuplné rukopisy - to vše patří do světa mayské kultury, kterou můžeme bez nadsázky nazvat esoterickou. Mayská kniha mrtvých je toho nesporným a zároveň velmi překvapivým důkazem.