Rituály a magické předměty - Kniha

Jeanne Ruland/ Fontána, brožovaná, 280 stran.

Nemůžeme žít, aniž bychom jednali, a každé jednání má následky. Procesem uvědomování, probouzením ze slepoty se můžeme pomalu proměnit z účinku na příčinu a vyslat do srdcí zvuk plný světla.

Tato kniha pojednává o magii, o kouzlu jednání, vědomého jednání, a o směrování vlastních sil do služeb světla. Bílá magie je věda plná míru, nauka o životě ve všem. Kdo sní pracuje, nepostupuje násilně, ani se neorientuje proti živlu a světlu. Bílá magie má veškerý čas světa. Svítá postupně s rozšiřujícím vědomím, tak jako slunce vychází na obzoru, a její věčné světlo proudí do narůstajícího dne. Jde při ní o to, že se vracíme sami k sobě, obracíme se, napravujeme, a stáváme se dokonalou bytostí, kterou jsme vždy byli, kterou stále jsme a budeme.

Víra je všechno a čin pomalu následuje za ní. Proměnit se ve světlo znamená dát si předsevzetí, že se osvobodíme od všeho zlého, ohraničíme se od toho, budeme si to držet od těla a když získáme dost síly a stability, proměníme se nakonec v dobro. K tomu rovněž patří, že druhým na cestě podáme ruku, podpoříme je, pokud to chtějí, budeme s nimi pracovat ruku v ruce a vzájemně si ukazovat cesty k vlastní síle.

Ve všech časech byl člověk ve spojení s tím, co je božské, věčné, hledal velké tajemství života. V dřívějších časech se zformovalo náboženství z pozorování přírody, neboť člověk byl úzce spjat s přírodou a byl na ní závislý. Rozvinuly se ve velké kultury - kultury ducha a slunce, země a měsíce. Z původní jednoty vznikaly postupně mnohostranné kulty bohů a bohyň, které se stále více osamostatňovaly. Tak nakonec vznikla nejrůznější kněžstva, cesty zasvěcení a rituály s nejrůznějšími božstvy. V průběhu tohoto dělení a diferencování ztratili lidé z očí jednotu, která působí za vším a skrze všechno. Kněží a kněžky už nepoznávali souvislosti a otevírali se temným praktikám moci, žádostivosti a ničení.

Na začátku věku Ryb (asi kolem Ježíšova narození) mělo dojít k obratu, k návratu k nerozdělenému Bohu, který působí za vším veiditelným. Přicházející křesťanství a nové učení lásky a jednoty (Nový zákon) nakonec v naší kulturní oblasti zakázaly mnohobožství a přírodní náboženství, ba dokonce je zatratily a proklely. Lidé, kteří šli jinými cestami, aby komunikovali s božstvem, byli vyloučeni z církcve, dokonce mučeni a nezřídka za svou jinou víru zaplatili vlastním životem. Člověk se ztratil v Duchu, v Otci a v Synovi, touha po nebi byla silnější než touha žít život na zemi.

Po dvou tisíciletích s vysloveně pochmurnými fázemi stojíme nyní na začátku nového věku, věku Vodnáře. Nyní se zase usiluje o spojení, jednotu, bratrství a sesterství stejně jako o svobodu. K tomu patří, že ve všem zase poznáme to, co je božské, že znovu probudíme spící a utiskovanou duši Matky Přírody, opět se spojíme s duší rostlin, zvířat, kamenů..., oživíme staré vědění, vyléčíme co bylo poškozeno a všechno vzájemně sjednotíme v Bohu Otci. To znamená, že všechno staré musíme začít žít novým způsobem: v jednotě, v posvátnosti, v úctě a v lásce. Musíme začít dělat to, co se dělalo vždy: vykuřovat, modlit se, zpívat, sdílet, slavit, putovat, léčit, volat, očišťovat, probouzet, uctívat, dbát, odpouštět, uznávat. Právě k tomu slouží rituální nástroje, obřady a posvátné prostory. Pracovat s nimi je úkolem knězů a kněžek, šamanů a šamanek, léčitelů a léčitelek, mágů a čarodějnic, mistrů a mistryň, jeptišek a mnichů, učitelů a učitelek moudrosti, moudrých žen a mužů... lidí, kteří jsou ochotni podat druhým ruku; lidí, kteří jsou připraveni převzít zodpovědnost, růst a navzájem se od sebe učit.

Neexistuje žádné náboženství, žádná kultura a žádná doba, která by neměla své rituální a magické nástroje a určité úkony, jak navázat kontakt s tím, co je božské. Jsou předměty, které se vyskytují, protože jsou univerzální, na celém světě, ve všech dobách a ve všech náboženstvích. Patří k nim oltář, kalich, hůl, určitý oděv, symboly, amulety, obrazy, figurky, posvátné prostory, vykuřování, oleje, šperky... Využijme je i sílu našeho jednání, abychom vše velebili a světili a vstoupili ve spojení s Bohem, který proniká vším a sídlí v nás, abychom v sobě a ve všem zažili to, co je božské, poznali to a mohli najít svůj vlastní střed. Příroda ve své rozmanitosti je právě tak povátná jako duch. Neboť jak nahoře, tak dole. Ve sjednocení může být hmota prosvětlena duchem, může začít věk míru, jehož mnohotvárnosti může hmota  propůjčit formu. Žádná cesta nemá menší nebo větší výzanm, všechny cesty patří k bohatství a k plnosti božství. Můžeme se uzavřít do sebe nebo se vzájemně učit jeden od druhého. Proměna je cesta lidstva,v malém i ve velkém. Nic není silnější než síla, jejíž čas přišel.

Kniha pojenává o:

• Dějinný vývoj
• Rytuály, obřady, magické operace, mystéria
• O tom co rozlišuje běžné předměty od předmětů rituálních, k čemu se používají, jak se k nim dostaneme,
• Navazování kontaktu s magickým předmětem
• Vnitřní zření
• Nabíjení předmětů
• Zasvěcování magických rituálních předmětů
• Zasvěcení vyššími světy
• Aktivace předmětu pro magicko-rituální úkony
• Manipulace a uchovávání magických rituálních předmětů
• Znesvěcení magických rituálních předmětů
• Magické rituální předměty - barvy, byliny, drahé kameny a minerály, dýky a nože, dýmky, hudební nástroj, kalich, kopí, knihy, šíp a luk, košťata, kotel, kovy, krystaly, křišťálová koule, květiny a rostliny, meč, miska, modlitební náhrdelníky, obrazy, pokrývky hlavy, proutky a kyvadélko, prsten, přírodní předměty, pytlíky, sůl, štít, vůně, masti a oleje, šperky, vykuřování, zrcadlo, skříňky předků, talismany a amulety, svíčky, pochodně, misky s ohněm, sochy, figurky, symboly, kameny, hrnec bohyň, hůl či hůlka, kostými a masky, oděv, oltáře, panenky, pentakl, pentagram, pomalování, pásky, přikrývky, atd.
• Lexikon magických rituálních předmětů